Nohy nás všude donesou... a my se k nim často chováme tak macešsky... topíme je v potu i vodě, dusíme ve vlastním pachu, svíráme těsnou botou... a pak chceme, aby šly. To se pak nedivme, že se začnou vzpírat. Únava, otlaky, plísně, puchýře, omrzliny, nepříjemný odér - to jsou problémy, které dokážou pobyt v přírodě pěkně znepříjemnit nám i sousedovi ve stanu. A přitom stačí málo...

1) Zánět nehtového lůžka může být i následkem těsné boty nebo dlouhodobého tlaku na dlouhý nehet

2) Otlaky

3) Černý nehet (resp. krev) po zakopnutí

Péče o nohy je důležitou součástí osobní hygieny a v přírodě dvojnásob. Nejdůležitější je vyvarovat se dlouhodobému vlhku - nohy jsou totiž z čeledi suchomilných. Kromě toho se celkem rychle mohou přehřát. Proto se vůbec nestyďte při odpočinku boty sundat, nohy ochladit a vyměnit ponožky, třeba několikrát za den, případně vysušit boty. Použité ponožky nechte větrat připevněné na batohu. Optimální je vy větrání nohou a bot po dvou až třech hodinách chůze. Je-li v blízkosti potok, opláchněte nohy - uleví se jim a budou čisté. Do ponožek ovšem nestrkejte nohy mokré. Snažte se mýt nohy denně. Stačí třeba vlhký hygienický ubrousek k otření. Koupíte ho v drogerii v cestovním balení za pár korun. Často je navoněn heřmánkovou dezinfekcí.

I ponožky denně střídejte, byť použité. Pokud už samy stojí, omlaťte je třeba o strom nebo pošlapejte, pak zmuchlejte, vyprašte a vyvětrejte. Prevencí potíží je potlačení potivosti nohou a používání antimykotických preparátů - zásyp, spray, mast. Před navlečením ponožek tedy nohy nejlépe zasypte. Mast je lepší na noc. Nadměrné pocení nohou lze potlačit i přidáním pár kapek citronu nebo octa do vody nebo na ubrousek. Není od věci "vypudrovat" také vnitřek bot. Na cesty je vhodné mýdlo s obsahem hexachlorfenolu, které působí antibakteriálně - tlumí růst mikroorganismů a neutralizuje pach potu.

Určitě už jste se setkali s mravenčením nohou. To je způsobeno částečným nedokrvením v pevných nebo příliš utažených botách i ve svírajících ponožkách. Když je možnost, masírujte nohy, aby se rozproudila krev. Je-li zabráněno oběhu krve a je-li příliš malá vrstva teplého vzduchu mezi nohou a botou, dojde pravděpodobně k omrzlinám. Nešvarem jsou i dlouhé nehty na prstech nohou. Pokud je na ně vyvíjen dlouhodobý tlak, většinou dojde k velmi bolestivému zánětu lůžka. Na to pomáhá ponořit prst do horké, slané vody na 10 minut a potom ošetřit antibakteriální mastí a ovázat. Je třeba měnit obvaz denně.

Pokud se vám mezi prsty objeví bělavé puchýřky, které se olupují jako cáry, doprovázené obvykle specifickým odérem, jedná se o plíseň. Ta se může objevit i u jinak bezproblémových nohou. Pokud ji zanedbáte, může napadnout i nehty a odtud se jen těžko vyhání. Když vás "plesnivé" nohy svědí, ponořte je do studené vody - nikdy je neškrabejte, způsobili byste infekci.

Není-li zbytí a musíte jít v mokrých ponožkách či botách, hýbejte uvnitř prsty a občas uvolněte kotník a protočte jej. Při nejbližší možné příležitosti však udělejte všechna možná "opatření na zlepšení".

Puchýře

Puchýře jsou nebezpečné, protože mohou přivodit až fatální infekci. Každý má s nimi jistě svoji zkušenost a ví, jak dokážou zkomplikovat pochod. Nejjistější je tedy se jich vyvarovat. Zde je opět spouštěčem vlhko. Budu-li v suchu, puchýř se obvykle neudělá a nemusím ho léčit. Určitou výhodou je, že puchýře často vznikají na stejných místech, která už dobře znáte. Takže je možné je přelepit náplasti preventivně.

Puchýře nepropichujte - speciální náplast je mnohem účinnější. Pokud puchýř praskl sám dříve, než jste jej objevili, je třeba místo vydezinfikovat, protože se obyčejně vždy zanítí. Nemáte-li dezinfekci, můžete místo "opálit". Oheň nebo zapalovač poskytnou plamínek, nad kterým stačí udržet nohu pět vteřin nebo jí jen pohybovat ze strany na stranu. Nemějte strach, není to žádné upálení zaživa. Vzdálenost si určíte sami. Pak teprve puchýř zalepte.
Jako druhá kůže
Je pravděpodobné, že už máte zvolenou svoji oblíbenou náplast na puchýře. Pokud ne, pak vám možná přijde vhod naše doporučení. Obyčejnou polštářkovou náplast použijte jenom v nouzi. Špatně dýchá a nechrání proti bakteriím. Obyčejné náplasti, odolné proti vodě, jsou také nevhodné - jako byste puchýř zabalili do igelitu. Na trhu jsou speciální náplasti na puchýře - podstatně vhodnější. Tvarově jsou určené buď na patu, nebo na ostatní místa. Taková náplast je opatřena léčivou hydrokoloidní vrstvou, která urychluje hojení a obnovení poškozené kůže a snižuje bolestivost. Hydrokoloidní vrstva je tekutina, která se při kontaktu se sekretem puchýře stává gelem, jenž vytvoří podmínky pro hojení, aniž by nová tkáň byla poškozována výměnou náplasti. Současně ale její výměnu bezbolestně umožňuje.
Náplast propouští vzduch a dovoluje pokožce dýchat, ale nepropouští vodu ani bakterie. Takovouto náplast můžete použít i na místní zarudnutí kůže jako prevenci vzniku puchýře.

V průběhu roku jsme otestovali několik druhů náplastí. Jako bezkonkurenční se ukázala náplast Cosmos značky Hartmann. Dokonale přilnula k pokožce a po několika dnech chůze byla stále pevně na svém místě - jako druhá kůže. Hned na dalším místě se umístila náplast Urgo od Laboratories Urgo, která je o trochu tenčí a vydržela na patě o něco kratší dobu.

Náplast se nechává na noze, dokud se sama neodlepí.

V té chvíli už je puchýř ve fázi zhojení. Pokud ji chcete odstranit předčasně, měla by se nejprve navlhčit teplou vodou.

Na jednu drobnost je třeba upozornit - hydrokoloidní náplasti mohou způsobit problém cukrovkářům. Je vhodné jejich použití konzultovat s lékařem.

Larvy

Teplé a vlhké klima (tropy, pláže...) často svádí chodit naboso - v sandálech nebo lehkých botách. Pozor však na neviditelného nepřítele nohou - larvy. Že se doslova zavrtaly do vašich prstů a chodidel, si obvykle všimnete, až když je pozdě, kdy je čas na terénní operační zákrok. V místech vniknutí larev do pokožky vzniknou svědivé paspulky, při jejich dalším postupu podpovrchovou vrstvou pokožky se objevují začervenalé klikaté proužky (larvy denně postupují o několik milimetrů). Vhodné jsou tedy uzavřené boty a i v tropech tenké ponožky. Onemocnění lze léčit thiabendazolem nebo albendazolem.

Mokvání nohou

Mokvání nohou s následnými omrzlinami

Takzvaná "zákopová noha" je následek dlouhodobého působení chladu (nemusí být pod bodem mrazu) a vlhka na nohy. V raném stadiu má tyto symptomy:

• nohy včetně prstů jsou bledé, znecitlivělé, chladné a strnulé

• otékají, jsou velmi bolestivé

• chůze je obtížná

Těchto příznaků si musíte všimnout včas, abyste zabránili pokračování. Při dalším stadiu již hrozí nutnost amputace a v případě mrazu nohy zcela jistě omrznou.

První pomoc:

Takto postižené nohy se NESMÍ třít nebo masírovat.

Co nejdříve je umyjte a vydezinfikujte.

Odpočívejte s nohama zdviženýma.

Dokud příznaky neustoupí - nechoďte.

Ponožky

Teplé ponožky a pevné boty jsou živnou půdou pro rozmnožování mikroorganismů. Volte vždy vhodné ponožky podle aktivity a ročního období. Letní ponožky na túry mají zesílená jen namáhaná místa a slabší svršek, aby se nohy tak nepotily. Často jsou opatřeny dalšími zlepšováky na odvod potu. Ponožky na krátkodobou vysokou pohybovou aktivitu jsou celkově tenčí a materiál je vybrán právě pro tento účel. Zimní naopak mají svrchní materiál teplejší a vnitřní lehký prodyšný, aby odváděl vlhkost.

Nekupujte si ponožky příliš těsné a dbejte na dostatečně volný lem. Mějte vždy náhradní, a jakmile je to možné, použité vyperte v dezinfekčním mýdle - odolné spory plísní v nich otrávíte.