|
Nejdůležitější vlastnost spacího pytle, o kterou se budeme v první řadě zajímat, jsou teplotní limity, do kterých je určen. Tepelně izolační vlastnosti jsou dány kvalitou izolační náplně, jejím množstvím a způsobem šití jeho komor. Kritériem kvality náplně tzv. loft - schopnost zaujmout co největší objem neboli výšku komory spacího pytle v pomyslném řezu a to v co nejkratším čase. Pokud to řekneme zjednodušeně jak moc se umí spacák "nafouknout" po rozbalení z transportního obalu Vlastním izolačním médiem je totiž vzduch. Peří nebo syntetická "dutá" vlákna mu jen vytvářejí prostor, který má zaujmout. Loft ovlivňuje tzv. stlačitelnost a tvarová stálost té které izolační náplně. Ideálním výsledkem je pak dostatečně teplý spacák, který má nízkou hmotnost a malý objem po sbalení. Příklady známých výrobců na českém trhu:
další: Pinguin, The North Face, Sir Joseph, Tilak, Treksport Peří nebo syntetika To je hlavní dilema, které trápí zájemce o koupi nového spacáku. Ještě před několika lety byl synonymem teplého spacáku jakýkoliv "péřák". Poslední dobou už, jak se zdá, vítězí syntetika nad přírodním peřím. To se stalo trochu výlučným materiálem pro špičkové spacáky do nejnižších teplot. Pravdou je, že parametry a loftu se není žádné syntetické "duté" vlákno zatím schopné plně vyrovnat kvalitnímu husímu peří. Naopak výhoda syntetických materiálů je nenáročnost na údržbu a minimální absorbce vlhkosti. Čím zaujmou syntetické náplně Pro všechny syntetické náplně se trochu nesprávně vžilo označení duté vlákno. Ovšem na trhu jsou i spacáky (a různé části oblečení) využívající jako izolační materiál mikrovlákno. To využívá vzduchu, který zadrží mikroskopická struktura rouna a ulpívajíc na jeho povrchu vytvoří izolační efekt. Rouna z mikrovlákna mají vysokou tvarovou stálost a minimální nasákavost. Nejznámější mikrovlákno má obchodní název thinsulate a pochází od nadnárodního gigantu 3M. Dutá vlákna jsou většinou spirálovitého tvaru a v řezu mají jednu či více dutinek různých tvarů. Vlákna se vyrábějí v podobě rouna a mohou se tak i vzájemně kombinovat. Zajímavostí je materiál duotherm tuzemského výrobce Condor. Toto rouno má v polovině své výšky velmi tenkou tkaninu, která pomáhá tomu, aby spacák po rozbalení dosáhl maximálního objemu v kratším čase a při použití se méně "slehl". Nejčastěji je možné se setkat s dutými vlákny nesoucími obchodní názvy: hollofil, quallofil, euroloft, terraloft, ultraloft, micraloft, libeltex... Největším světovým výrobcem těchto materiálů je koncern DuPont. Spací pytel s izolační náplní ze syntetických materiálů je vhodný pro univerzální použití od jara do podzimu pokud se nechceme zatěžovat pravidelným ošetřováním a údržbou. Jeho hlavní devizou je, že lze snadno a rychle vysušit a navlhnutí nedegraduje příliš jeho vlastnosti. Takový spacák lze většinou bez obav prát v automatické pračce aniž by hrozilo znehodnocení jeho izolačních vlastností jako u "péřáku". Syntetická vlákna jsou také řešením pro alergiky, kteří mají problémy s peřím. Peří Osvědčený přírodní materiál s výbornou stlačitelností a velmi dobrou tvarovou stálostí. Nejčastěji se používá peří husí. Není ale peří jako peří. Jeho kvalita závisí na poměru prachového peří a malých pírek. To jsou ona čísla 90/10, 80/20 nebo 70/30. V prvním případě jde o nejkvalitnější směs s 90% prachového peří. Použít pouze prachové peří by nebylo praktické, protože právě díky pružným pírkům je možné aby spacák rychle po rozbalení nabral potřebný objem vzduchu.
Dalším
důležitým kvalitativním údajem je tzv. plnivost. Ta Vyjadřuje
celkovou pružnost a rozpínavost, tedy schopnost peří zaujmout maximální
objem. Tato veličina se měří laboratorně mezinárodně uznávanou metodou a
udává se v kubických palcích (cuin). Čisté prachové peří (100/0)
dosahuje hodnoty 950 až 1000 cuin, směs 90/10 cca 650 cuin a 70/30 cca 500
cuin.
Rozhodně nelze říci, že by peří bylo překonaným materiálem. I ta nejkvalitnější a nejdražší „dutá vlákna“ se prachovému husímu peří v poměru hmotnosti k tepelné izolaci přibližují zatím jen na dohled. Kdo tedy počítá s bivakováním ve velkých suchých mrazech a zároveň je nucen počítat každé deko, měl by o kvalitním péřovém spacáku minimálně uvažovat. Hlavní nevýhodou peří je jeho choulostivost na vlhkost. Poměrně snadno ji absorbuje a výsledkem jsou výrazně zhoršené tepelně izolační vlastnosti. Péřový spacák se navíc jen pomalu a obtížně vysouší. Vnitřní a vnější tkanina
Jak
už bylo řečeno, hlavním požadavkem na vnitřní materiál je prodyšnost.
Vnější tkanina spacího pytle by měla zároveň alespoň v omezené míře
zamezit pronikání vlhkosti z okolí do izolační náplně. Spací
pytel jako celek by ale měl mít dostatečnou prodyšnost, která umožní
vlhkosti volně procházet až na vnější povrch a tam se rozptýlit do ovzduší.
Průměrný člověk vypotí za noc ve formě vodních par cca 0,75-1,5 litru
vlhkosti, která se musí nějak dostat ven. V opačném případě uvnitř
spacáku zkondenzuje ve vodu a my budeme ráno celí mokří a zpocení. Navíc
vlhká izolační náplň nedokáže ani zdaleka vytvořit takový objem pro
vzduchovou vrstvu jako v suchém stavu a tím se snižuje i teplota uvnitř
spacáku. Také vlhká zpocená pokožka, prádlo a vnitřní tkanina odvádějí
tělesné teplo mnohem lépe. Tomu se však chceme naopak ubránit
Tkanina by měla být zároveň co nejlehčí, aby umožnila co nejlepší rozpínavost izolační náplně. Vnitřní tkanina by kromě prodyšnosti měla být i příjemná při styku s pokožkou. Větší nároky na použitou vnější tkaninu klade péřová náplň. Tkanina musí být také dostatečně hustá, aby drobná pírka nepronikala ven. Špičkovými materiály pro péřové spacáky jsou Gore Dry Loft a Excel Dry. Velmi rozšířeným materiálem je Pertex, který se používá jak na spacáky péřové, tak i se syntetickou náplní. Nejběžnějším materiálem je běžný polyamid s různými vodoodpudivými úpravami. U nejlevnějších spacáků se jako vnitřní tkanina často používá bavlna. Ta je sice příjemná na dotek, ale je poměrně těžká, objemná, snadno se špiní a především absorbuje vlhkost a dlouho schne. Takové spacáky se hodí pouze pro nenáročné použití v letních měsících.
Konstrukce Na výsledné vlastnosti spacáku má vliv také způsob jeho ušití. U péřového spacáku jsou konstrukce komor, jejich tvar, velikost a uspořádání přizpůsobeny teplotnímu rozmezí, pro které je spacák určen. Nejjednodušší spacáky se syntetickou náplní mají jednu prošívanou vrstvu. Druhou možností je tzv. sendvičová konstrukce, se dvěma na sobě nezávislými vrstvami. U spacáků do nižších teplot je pak běžné šindelové uspořádání komor, kdy vzájemně se překrývající pásy jsou přišity k vrchní tkanině na jedné a vnitřní tkanině na druhé straně. U péřových spacáků mají komory zabezpečit rovnoměrné rozdělení peří tak, aby se nesesypávalo. Konstrukce musí vyloučit možnost spojení vnější a vnitřní stěny spacáku, kudy by docházelo k úniku tepla. Nejčastěji se setkáme s konstrukcí komor typu „V“, u teplejších spacáků pak s konstrukcí typu „Z“. Co je to hranice tepelného komfortu? Nejdůležitějším údajem spacího pytle je pro každého zájemce rozmezí teplotního použití. V obchodě by nás měla zajímat tzv. dolní hranice tepelného komfortu. Tepelný komfort znamená, že člověk oblečený v jedné vrstvě prádla by měl celou noc klidně spát, aniž by se budil chladem. Nejnižší údaj udává pouze poměrně málo vypovídající extrémní teplotu, kdy by měl člověk přečkat noc bez větších zdravotních následků, ale rozhodně si nebude v klidu pochrupovat. Určení teplotních limitů
Velikost |
